Úvod Historie Členi Stanovy

 

 

Ovoce a zdraví

 

Třešně a višně                        Rybíz

Jahody                                  Ostružiny

Meruňky                                Broskve

Angrešt                                 Slivoně

Hrušky                                  Jablka

Borůvky                                 Maliny

 

 

 

Třešně a višně

Toto velmi zdravé ovoce je ideální k redukci váhy, protože podporuje snížení tělesné hmotnosti a také pro udržení zdravé pokožky.

Kulturní druhy se u nás pěstují od 12. století a svůj původ mají pravděpodobně v jihovýchodní Evropě, odkud je přivezli Římané. Višně se k nám dostaly později, zmínka o nich je ze 14. století.

Toto ovoce obsahuje velké množství jódu, je proto vhodné pro nemocné se štítnou žlázou a bolestmi páteře, dále mají 80% vody, vitamin C, E a B, karoten, železo, draslík, hořčík, fosfor, zinek, třísloviny. Višně jsou spíše zdrojem minerálních látek a mají vliv na snižování horečky, posilování kapilár, jsou dobré proti zánětům. Třešně a višně mají mnoho vápníku pro kosti a zuby a pro správnou funkci nervů, železa pro krvetvorbu a dýchání buněk a draslíku, který podporuje vylučování vody z těla. Třešně jsou ideálním ovocem proti zánětům, parodontóze a artritidě.

Účinky na organismus:
- vhodné při ateroskleróze
- snižují krevní tlak
- pomáhají při zácpě
- účinné při chudokrevnosti
- mají protizánětlivý účinek
- pomáhají snižovat váhu
- podporují zdravý vývoj pokožky
- pomájí při parodontóze

Třešně a višně na sebe umí vázat škodliviny, které se pak mohou vyloučit. Pomáhají při hubnutí tím, že neutralizují tukové substance, které se pak nedostanou do sliznice krve. V kuchyni se uplatní při výrobě moučníků, kompotů, džemů, připravují se z nich chutné limonády a šťávy. Můžeme je i kandovat a sušit jako rozinky. Pokud je uchováváme v lednici, nedáváme je do blízkosti aromatických potravin, protože pak přebírají jejich pach.  

Rybíz

Červený, bílý, černý rybíz. Toto drobné ovoce je nejenom chutné, ale je to i výborný zdroj vitaminu C.

V Mattioliho Herbáři z 16. století je rybíz nazýván "vínem svatého Jana". červený rybíz původně rostl planě v mírném a subtropickém pásu, černý rybíz pochází ze severní Asie. Dříve byl znám hlavně jako léčivá rostlina, dnes už se pěstuje více odrůd.

Rybíz obsahuje mnoho organických kyselin, pektin, třísloviny, vitamin C, provitaminu A, biotin, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou. Nechybí ani niacin, který je důležitý pro nervy, kyselina pantotenová jako výživa pro hezké vlasy a pleť a draslík, který přenáší živiny. Toto ovoce obsahuje také mnoho železa důležitého pro krvetvorbu a minerální látky jako hořčík a mangan, které pomáhají zlepšit náladu a funkci srdce.

Účinky na organismus:
- posiluje imunitu
- chrání sliznice
- posiluje peristaltiku střev
- chrání buňky proti volným radikálům
- příznivě ovlivňuje látkovou přeměnu v buňkách
- podporuje činnost srdce
- podporuje chuť k jídlu
- zlepšuje trávení
- podporuje krvetvorbu
- osvěžuje organismus


Jedna bobulka rybízu obsahuje 2 mg vitaminu C, takže pokud jich sníme 40, pokryjeme si denní potřebu tohoto vitaminu. Pro někoho je možná rybíz příliš kyselý, pak ho můžeme kombinovat s jiným ovocem a připravit si míchaný ovocný salát. Černý rybíz se zase často zavařuje nebo se z něj dělá šťáva, která léčí chrapot a horečky. Výborně také chutnají rybízové sirupy, džemy, moučníky. Častější konzumaci rybízu by se měli vyhnout lidé trpící pálením žáhy.

Jahody

Jahody chutnají snad každému, proto jsou vhodným a hlavně nenásilným prostředkem pro očistnou kúru, obsahují totiž detoxikační vitaminy.

Jahodník patří k čeledi růžovitých rostlin. Nejrozšířenější je v severním mírném pásmu, v Evropě, Asii a Americe. Jahody obsahují přes 80% vody, třísloviny, barviva, organické kyseliny, pektiny, vitamin C a E, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, mangan, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek. Když jahody dozrávají, vytváří se v nich antokyany, což je červené barvivo bohaté na karoten chránící plody před bakteriemi.

Třísloviny vážou těžké kovy ve střevech a pomáhají při plynatosti a průjmech. Bohatost kyseliny listové zaručuje správnou krvetvorbu a růst buněk a draslík zase odvodňuje a snižuje krevní tlak. Snad žádné tuzemské ovoce není tak bohaté na mangan jako právě jahody. Ten se postará o výživu nervů, vlasů a pokožky a o povzbuzení hormonů štítné žlázy. Je to také ideální ovoce pro očistnou kúru.

Účinky na organismus:
- posilují metabolismus
- prospívají srdci a cévám
- snižují horečku
- mají protizánětlivý a antiseptický účinek
- mírně projímají
- pomáhají při chudokrevnosti a dně
- prospívají při žlučových kamenech
- zbavují střeva jedovatých látek
- posilují imunitní systém
- podporují růst buněk

Z jahod se vyrábějí zavařeniny, kompoty, šťávy, zmrzliny, moučníky, poháry. Zralé jahody neskladujeme dlouho U některých lidí mohou vyvolávat alergie projevující se puchýřky v ústech a na rtech, hlavně u jahod z dovozu, které bývají ošetřeny pesticidy, insekticidy, chemickými hnojivy a vosky. 

Ostružiny

Ostružiny mají mimořádně vysoký obsah vitaminu C a šťáva z nich je všestranně povzbuzujícím elixírem pro náš organismus.

Ostružiník pochází z Asie a Severní Ameriky, u nás v přírodě roste planě, kde se nejčastěji vyskytuje ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), zahrádkáři zase pěstují kultivované odrůdy.  Plody se sbírají v srpnu a září. Obsahují asi 5% cukrů, třísloviny, pektin, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C, E a K, vlákninu, draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo. Mají také velký obsah organických kyselin, hlavně kyseliny citronové a jablečné.

Účinky na organismus:
- pomáhají při nachlazení a revmatismu
- snižují krevní tlak
- účinkují při ateroskleróze
- posilují imunitní systém
- léčí hemoroidy
- povzbuzují činnost žláz
- snižují nervozitu a stres
- mají protisklerotický a protizánětlivý účinek
- chrání před volnými radikály

Vysoký obsah vitaminu C posiluje imunitní systém, dále ostružiny vážou měď, čímž snižují nervozitu a neklid. Povzbuzují stěny cév, proto mají preventivní účinek proti žilním chorobám. V listech se nachází éterické silice, třísloviny a organické kyseliny. Čaj z těchto listů je prevencí proti zánětům ústní dutiny, je vhodný při kašli a chrapotu. Čerstvá ostružinová šťáva je všestranně povzbuzujícím nápojem, dodává tělu energii, elán, je plná kyseliny listové a bioflavonoidů a je účinným prostředkem na zvětšenou štítnou žlázu.

Z ostružin se připravují dezerty, moučníky, ovocné saláty, pudinky, poháry, zpracovávají se na džemy, kompoty a sirupy. Čerstvé se nedají dlouho skladovat, ale výborně se zmrazují nebo suší. Mimo sezónu se k nám dovážejí, ale je třeba opět upozornit na chemické prostředky, kterými jsou ošetřeny. 

Meruňky

Meruňky potěší hlavně ženskou část populace, mají totiž omlazovací efekt, zpomalují stárnutí a mimo to také posilují vlasy, pokožku a nehty.

Plod meruňky je žlutá, oranžová nebo načervenalá peckovice, která se řadí k nejzdravějšímu ovoci, meruňky totiž obsahují množství provitaminu A, vitaminy skupiny B, vitamin C, draslík, niacin, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou.

Meruňky podporují imunitu, zlepšují zrak a astma. Díky vysokému obsahu karotenu mají omlazující účinek, posilují vlasy, pokožku, nehty, zlepšují imunitu. Kyselina listová se stará o krvetvorbu a růst buněk, kyselina pantotenová zase o vitalitu a odbourávání tuků. Toto ovoce by se mělo často objevovat na jídelníčku kuřáků, protože pozitivně ovlivňuje sliznici plic. Obsahují také měď, proto by zvýšené množství meruněk neměly konzumovat těhotné ženy. Tří meruňky denně se rovnají polovině denní dávky provitaminu A u dospělého člověka.

Účinky na organismus
- je to zbraň proti volným radikálům
- zlepšují krevní obraz
- pomáhají při astmatu
- zpomalují proces stárnutí, mají omlazovací efekt
- posilují vlasy, pokožku a nehty
- pomáhají při únavě
- posiluj imunitu
- odbourávají tuky
- uvolňují napětí

Meruňky z dovozu řádně umyjeme, protože slupka může obsahovat jedovaté postřiky. Použití v kuchyni je široké, vyrábějí se z nich džusy, džemy, kompoty, meruňkové knedlíky, moučníky, přidává se po pohárů, salátů, zpracovávají se na likér, dají se sušit a zmrazovat (kompotové meruňky ale mají málo vitaminů). Hodí se také jako příloha ke grilovaným a pečeným masům. Nejlépe je meruňky kupovat a konzumovat v sezóně, protože v zimě se buď dováží a dlouho se skladuje a v obou případech jsou negativně ovlivněny cenné vitaminy a prvky.

Broskve

Toto na dotek sametové ovoce má lahodnou vůni a chuť a je plné šťávy, vitaminů a biolátek tak důležitých pro vaše zdraví.

Broskve pocházejí z Číny, kde byly známy už před 4000 lety. Známe broskve pravé, které jsou ochmýřené a nektarinky, což jsou lysé broskve bez sametového povrchu. Broskve obsahují okolo 80% vody, 9% cukrů, množství provitaminu A, vitaminy skupiny B, vitamin, kyselinu listovou, draslík, fosfor, hořčík, železo, vápník, zinek.

Účinky na organismus:
- posilují imunitní systém
- chrání před volnými radikály
- mají uklidňující účinky
- mírně projímají, uvolňují zácpu
- posilují srdce, cévy a krevní oběh
- odvodňují, pomáhají při hubnutí
- pomáhají při kašli a astmatu

Díky vysokému obsahu niacinu a hořčíku dovedou broskve zlepšit náladu, pomáhají při neklidu a podrážděnosti. Barva broskví prozrazuje množství rostlinného barviva karotenu, které broskve potřebují k boji proti hmyzu a bakteriím. Žluté barvivo xantofyl chrání toto ovoce před sluncem, jinak by vznikaly volné radikály, které by mohly poškodit buňky. Tyto ochranné látky pokračují ve své práci i v lidském organismu.

Broskve mají i krášlící účinky, protože zralé plody obsahují omlazující látky (karoteny, vitamin C, kyselinu nukleovou). Rozmačkaná broskev nanesená na pokožku ji navrací svěžest, z broskvových jader se zase lisuje olej, který se používá při výrobě kosmetických přípravků.

Broskve se musí rychle konzumovat, nedají se dlouho skladovat. Pokud se chceme zbavit slupky, stačí plody spařit vroucí vodou a slupka půjde snadno odstranit. Toto ovoce se používá k výrobě kompotů, džusů, džemů, zmrzlin, dezertů, do ovocných salátů, nákypů. Pozor na pecky, které obsahují substance, ze kterých v těle vzniká kyanovodík.

Angrešt

Angrešt nejenom čistí střeva a podporuje vylučování, ale stará se také o hezké vlasy a pokožku. Není nadto zdravě si pochutnat.

Plody angreštu (Grossularia uva crispa) jsou dužnaté bobule s barvou od bělavé přes žlutou, zelenou, načervenalou a temně červenou. Poprvé je pěstování angreštu zmíněno v 16. století, většina odrůd pochází z Anglie, novější odrůdy pak ze Severní Ameriky.

Má vyšší obsah kyselin citrónové, jablečné, vinné a šťavelové.  Obsahuje mnoho pektinů, vitamin C, E, B, karoten, draslík, vápník, hořčík, železo a zinek. Důležitý je vysoký obsah křemíku, který zajišťuje pevnost tkání a zbavuje tělo těžkých kovů. Křemík je v živočišné stravě málo zastoupen, proto svou denní spotřebu musíme přijímat v rostlinné stravě. Je to důležité pro stěny buněk, pro pevné a pružné vazivové tkáně a pro předcházení cévním onemocněním.

Provitamin A zase chrání sliznice a posiluje buňky, pyridoxin -vitamin B6 se zase postará o růst vlasů, posílení nervů a srdce. Ženy jistě ocení angrešt jako kosmetický prostředek pro zdravou pokožku a vlasy, protože obsahuje biotin. Slupka je bohatá na nenasycené mastné kyseliny, které lépe zužitkovávají karoteny v dužnině. Angreštová vláknina čistí střeva a podporuje trávení.

Účinky na organismus:
- pomáhá při ateroskleróze
- účinkuje při zácpě
- snižuje krevní tlak
- zlepšuje využití bílkovin
- podporuje tvorbu zdravé pokožky a vlasů
- posiluje cévy
- má kladný vliv na vazivové tkáně
- zbavuje tělo jedovatých kovů

Angrešt v kuchyni zpracováváme do zavařenin, džemů, dezertů, připravuje se z něj víno, ovocné saláty.

Angreštová pochoutka
200 g angreštu, 200 g bílého jogurtu, 2 lžíce medu, 1 lžíce rozinek
Omytý angrešt rozčtvrtíme. Jogurt, med a rozinky rozšleháme a poté vmícháme pokrájený agrešt. 

Slivoně

Slivoně posilují nervy, přináší duševní svěžest, podporují trávení a jsou výborným prostředkem při hubnoucích kúrách.

K nejznámějším poddruhům slivoní patří švestky,slívy, renklódy a mirabelky. Nejvíce ceněny byly odedávna pravé švestky, které už  od Antiky považovali za léčebný prostředek. Švestky pocházejí z Předního Východu a jihoevropských zemích. Brzy zdomácněly i u nás a staly se nepostradatelnou součástí našich zahrad. Čím déle jsou švestky na stromě, tím více vimatinů mají.

Švestky mají až 15% cukrů (glukóza a sacharóza), kyseliny jablečnou, citrónovou, flavonoidy s protisklerotickým účinkem. Z vitaminů pak karoteny a hlavně vitaminy B1, B2, B6. Tyto vitaminy  stimulují metabolismus sacharidů, posilují nervy, zlepšují výkonnost a odolnost proti stresu. Mají poměrně mnoho vitaminu E, draslík, vápník, hořčík, železo, zinek.

Bohatost vlákniny zbavuje střeva odpadových látek, pomáhá při zácpě. Měli by je konzumovat revmatici, lidé s dnou, ledvinovými a jaterními problémy a všichni ti, co trpí poruchami krevního oběhu. Jsou vhodné při odtučňovacích dietách, působí na vyplavování vody z organismu, které tělo obézních zadržuje. Váží také nadbytečné tukové látky ve střevech, které se pak nemohou v těle uložit jako tuková zásoba.

Účinky na organismus:
- posilují imunitní systém
- čistí střeva
- uvolňují zácpu
- zlepšují soustředění
- posilují srdce
- pomáhají při dně a revmatismu
- mají močopudný účinek

Čerstvé švestky i sušené, také kompoty a dřeň mají mírně projímavý účinek. Sušené švestky podporují vylučování cholesterolu z organismu. Pecky slivoní obsahují látky, ze kterých se může v těle působením enzymů uvolnit jedovatý kyselina kyanovodíková, proto je nekonzumujeme.

Recepty ze švestek
Zdravá povidla
3 hrnky vypeckovaných švestek, fruktóza, mletý badyán


Švestky pokrájíme na kousky, dáme do hrnce, podlijeme vodou a za stálého mícháme necháme rozvařit. Podle potřeby můžeme přilívat vodu.Na konci vaření necháme přebytečnou vodu vyvařit, pak přidáme mletý badyán a podle chuti fruktózu. (Fruktóza je přírodní monosacharid označovaný jako ovocný cukr. Je vhodná k výrobě výrobků pro diabetiky. Má přibližně o 20 % vyšší sladivost než cukr řepný. Z technologického hlediska vykazuje fruktóza obdobné vlastnosti, a tím pádem je i použití obdobné.)

Hrušky

Toho lehce stravitelné ovoce čistí střeva, odstraňuje zácpu a zajišťuje rychlý přísun živin do střev. Umí toho ale mnohem víc.

Odrůdy hrušek se řadí do druhu hrušeň obecná (Pyrus communis) a pochází ze Zakavkazí, odkud se dostaly do Evropy. Výborně se hruškám daří ve Střední Evropě, protože mají rády mírné a teplé podnebí. Přes zimu se k nám hrušky hlavně dováží.  Toto ovoce je snadno stravitelné a obsahuje mnoho léčivých látek na mnohé potíže a nemoci.

Účinky na organismus
- pomáhají při ledvinových a močových potížích
- čistí střeva
- odstraňují zácpu
- vylučují z těla jedovaté látky
- podporují krvetvorbu
- posilují imunitní systém
- odvodňují
- podporují trávení

Hrušky z velké části obsahují vodu (přes 80%), která rychle přivádí živiny do střev, čistí je a odstraňuje zácpu a střevní potíže. Dále obsahují pektin, třísloviny, škrob, provitamin A, vitamin C, B, kyselinu listovou, zinek, železo, měď, vápník, draslík, jód. Zapomenout nesmíme ani na vlákninu, která je důležitá pro trávení. Komplex těchto účinných látek působí dezinfekčně, močopudně, mírně projímavě, hrušky pomáhají snižovat horečku, pročišťují organismus, posilují imunitní systém a odvodňují. Hrušek se zřekneme, pokud trpíme průjmem.

V kuchyni mají široké uplatnění, připravují se z nich džusy, kompoty, povidla, dezerty, ovocné saláty, suší se. Neskladujeme je však příliš dlouho, protože pak ztrácejí důležité vitaminy. Při konzumaci dáváme přednost raději tuzemským než dováženým hruškám.

Jablka

Ne nadarmo se říká, že kdo sní jedno jablko denně, nepotřebuje lékaře.

Jablka obsahují cukry, ovocné kyseliny, draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, síru, mangan, pektiny, třísloviny, vonné látky a celulózu. Tyto účinné látky posilují náš organismus a to bez chemie a vedlejších účinků. Jablko by nemělo chybět v našem denním jídelníčku. Už jen proto, že jablečné enzymy ovlivňují naši látkovou výměnu, podporují trávení. Takto působí jen jablka čerstvá. Při tepelné úpravě jablka ztrácejí některé vitaminy, ale jsou stále chutná. Čaj ze slupek působí dobře při revmatismu, jaterních a ledvinových chorobách.

Jablka obsahují málo kalorií, zato hodně vlákniny prospěšné organismu. Jejich vláknina zaplní žaludek, přitom váže tuk a jedovaté látky ve střevě a odvádí je z těla ven. Jablka snižují hladinu cholesterolu, podporují imunitu a odolnost, pomáhají při dně a artritidě. Rozhodně bychom je měli jíst neoloupaná, protože právě pod slupkou se ukrývá nejvíce cenných látek.

Nezapomeňte obohatit váš jídelníček i o jablečný ocet. Je tradiční prostřed lidového léčitelství, nabízí nám mnoho možností používání, jak pro vnitřní péči tak pro vnější péči o tělo. Jablečný ocet pomáhá při hubnutí, protože tělo zásobí nezbytnými minerály. Ráno nalačno vypijte sklenici vody s 2 lžícemi jablečného octa a 2 lžičkami medu. Tento nápoj slouží k posílení organismu, prospívá zažívání, tlumí chuť k jídlu. Po celodenním běhání máte unavené nohy? Připravte si koupel s jablečným octem a odstraníte únavu nohou. Máte vlasy bez lesku? Po umytí si je opláchněte vodou s jablečným octem.

Jablečný ocet si můžete velmi jednoduše připravit i doma ve vaší kuchyni. Budete potřebovat pouze kilo jablek, vodu a větší skleněnou nádobu s víkem. Kilo jablek umyjte, nastrouhejte i se slupkou a jádřincem, vložte do skleněné nádoby a zalijte vodou tak, aby sahala pět centimetrů nad jablka (budete potřebovat přibližně 3 litry vody na jeden kilogram jablek). Přiklopte víčkem a nechte týden na teplém místě. Dvakrát za den odklopte a promíchejte. Po týdnu sceďte, opět uzavřete nádobu a dejte na dalších 21 dní na temné místo, například do spíže. Potom přeceďte přes plátýnko, nalijte do lahví, uzavřete a uchovávejte v lednici. Takto připravený ocet vydrží v lednici i rok.
 

Borůvky

Borůvky jsou nejenom chutné, ale patří k nejzdravějším plodinám vůbec. Rozhodně patří i do vašeho jídelníčku.

Borůvka obecná (Vaccinium myrtillus) je hustě rozvětvený keřík s narůžovělými květy a černomodrými bobulovitými plody. Daří se jí na půdě světlých lesů severní a střední Evropy, v severní Asii a Severní Americe. Roste od nížiny až do alpinského pásma.

Borůvka obsahuje třísloviny, antokyany, flavonoidy, proanthokyanidiny, organické kyseliny, vitamin C, betakaroten, cukry a pektiny. ovlivňuje regeneraci purpuru v oční sítnici, má protizánětlivé účinky, prospívá diabetikům, je protiprůjmová. Upravuje činnost střev, krevní obraz a krvetvorbu. Má také účinek mírně desinfekční. List obsahuje až 11 % tříslovin a látky snižující hladinu cukru v krvi - glukokininy. Borůvka je vhodná při chronickém střevním kataru, zánětech v ústech, na kožní ekzém.

Užívaná část jsou plod a listy. Listy (Folium myrtilli) sbíráme od června do září, plody (Fructus myrtilli) od července do srpna. Plody se rovnou jí, nebo se nechají nabobtnat vodou a trochu se povaří (při průjmu a při zánětu dutiny ústní). Z listů se připravuje nálev (1 čajové lžička listů se zalije jedním šálkem vody). Borůvka může dobře působit také při chronickém střevním kataru a nespecifických enteritidách.

Borůvková šťáva
Vylisovaná šťáva z čerstvých borůvek působí proti nachlazení, zánětům sliznice, k výplachům nosu při rýmě, při aftech a k odstranění zápachu z úst.

 

Maliny

Stále více lidí přemýšlí nad tím, co je skutečně vhodné pro jejich zdraví. Maliník (Rubus idaeus L.) je keř 1-2 m vysoký, který kvete a plodí až druhým rokem. Nalezneme ho v celém mírném pásu severní polokoule, u nás především v podhorských a horských oblastech. Pěstuje se také v zahradách. Užívaná část jsou listy (Folium rubi idaei) a plody (Fructus rubi idaei). Listy sbíráme od června do září, rychle sušíme. Sušené listy si musí zachovat původní barvu, proto je nutné je chránit před světlem. Výborná je směs listů ostružníku, maliníku a jahodníku.

Listy obsahují třísloviny, silice, kyselinu jablečnou, vinnou, citrónovou, mravenčí a salicylovou, glykosidy, vitamin C a plody také vitamin B. Užívá se jako mírné diuretikum, stimuluje hladké svalstvo, působí spasmolyticky.

Maliny působí protizánětlivě a potopudně, odbourávají cholesterol, příznivě působí při anémiích. Pomáhají při nachlazení, snižují horečku a vysoký krevní tlak. Obsahují vlákninu, vitamin C, B, kyselinu nikotinovou a listovou. Jsou zdrojem železa, zinku, mědi, manganu, obsahují draslík, vápník, hořčík, fosfor.